Červenec 2017

Babylonie historie - Starobabylonská doba a středobabylonská doba

24. července 2017 v 12:35 | EXTRA HISTORIE
Babylonie je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě - říše starobabylonské a říše novobabylonské. Centrem Babylonie bylo město Babylón na Eufratu, které je v pramenech poprvé připomínáno v dobách akkadské říše ve 24. století př. n. l. (Sargon Akkadský).

V oblasti pozdější Babylonie původně existovala řada sumerských knížectví a městských států, které byly zhruba po roce 2330 př. n. l. začleněny do akkadské říše. Ta se stala na sto padesát let dominantní silou na Předním východě a poprvé vytvořila silný centralizovaný stát v mezopotámském prostoru. Pokud jde o etnicitu, hrála při zrodu akkadské říše hlavní roli semitská složka populace, jež se patrně v důsledku několika migračních vln usazovala mezi sumerským obyvatelstvem. Kolem poloviny 22. století př. n. l. docházelo v akkadské říši k dezintegračním procesům, které nakonec vyvrcholily jejím pádem; městské státy v Babylonii byly přechodně podmaněny indoevropským etnikem Gutejců. Po roce 2070 př. n. l., kdy většinu Babylonie ovládla tzv. III. dynastie z Uru, došlo k určité renesanci sumerské kultury, ale již po sto letech říše zanikla. V mezidobí Semité stále více zatlačovali do pozadí Sumery - až nakonec zcela převládli.